7. Zkušební metody

7.1 Zkušební podmínky

7.1.1 Podmínky prostředí

7.1.1.1 Referenční atmosférické podmínky

Referenční výkon aktuátoru by měl být testován za následujících atmosférických podmínek:

• Okolní teplota: 20 °C ± 2 °C;

• Relativní vlhkost: 60% až 70%;

• Atmosférický tlak: 86 kPa až 106 kPa.

7.1.1.2 Obecné atmosférické podmínky

Pokud se zkoušky neprovádějí za referenčních atmosférických podmínek, doporučuje se provést zkoušky za následujících atmosférických podmínek:

• Okolní teplota: 15 °C až 35 °C;

• Relativní vlhkost: 45% až 75%;

• Atmosférický tlak: 86 kPa až 106 kPa.

7.1.1.3 Další podmínky prostředí

Kromě magnetického pole Země by ostatní vnější magnetická pole a mechanické vibrace měly být zanedbatelné.

7.1.2 Podmínky napájení

7.1.2.1 Jmenovité hodnoty

Jak je uvedeno v bodě 4.2.2.

7.1.2.2 Tolerance

Tolerance pro zkušební podmínky jsou následující:

• Jmenovité napětí: ±1%;

• Jmenovitá frekvence: ±1%;

• Obsah harmonických: menší než 5%.

7.2 Obecné zkušební předpisy

7.2.1 Testovaný výrobek by měl být ve své normální instalační poloze. Napájecí zdroj lze připojit a předehřát po dobu 1 hodiny, aby se vnitřní teplota testovaného výrobku stabilizovala.

7.2.2 Nulovou polohu testovaného výrobku lze před zkouškou upravit. Pokud není uvedeno jinak, během zkoušky by se neměla provádět žádná úprava.

7.2.3 Pokud není uvedeno jinak, měl by být testovaný výrobek a související testovací zařízení před měřením stabilizovány za referenčních pracovních podmínek a měly by být pozorovány a zaznamenány všechny pracovní podmínky, které mohou ovlivnit výsledky měření.

7.2.4 Přesnost standardních přístrojů použitých při zkouškách by měla být uvedena ve zkušebním protokolu a mez základní chyby by měla být menší nebo rovna jedné třetině meze základní chyby testovaného výrobku. Rozsah přístroje by měl odpovídat rozsahu naměřených hodnot.

7.2.5 Během testu by měl být vstupní proudový signál pomalu zvyšován nebo snižován, přičemž by se měl přibližovat k testovaným bodům ve stejném směru a neměl by docházet k překmitům. Rostoucí signál by měl být považován za kladný zdvih a klesající signál za zpětný zdvih.

7.2.6 Pokud není uvedeno jinak, výstupní hřídel (tyč) aktuátoru by měla být během zkoušky zatížena jmenovitým zatížením. Zatížení se považuje za kladné, pokud směr jeho působení odpovídá směru pohybu výstupní hřídele (tyče); v opačném případě se považuje za záporné.

7.2.7 Pokud není uvedeno jinak, měly by se testovací měřicí body nacházet na 0%, 25%, 50%, 75% a 100% vstupního rozsahu. Každý testovací bod by měl být měřen třikrát ve směru rostoucího i klesajícího signálu. Kontrola ve výrobě umožňuje jedno měření každého testovacího bodu.

7.2.8 Pokud není uvedeno jinak, měly by se faktory ovlivňující zkoušku měnit pouze v rámci specifikovaných pracovních podmínek. Všechny ostatní pracovní podmínky by měly zůstat za referenčních podmínek konstantní.

7.2.9 Pokud není z důvodu daných podmínek možné provést zkoušky ovlivňujících faktorů za referenčních atmosférických podmínek, lze zkoušku provést za běžných atmosférických podmínek.

7.2.10 Pokud není uvedeno jinak, je jmenovitý rozsah zdvihu pro zkoušku následující:

• Víceotáčkový: 10 otáček;

• Úhlový zdvih: 90°;

• Lineární zdvih: 16 mm.

7.3 Základní chyba

Základní chyba se vypočítá pomalým zvyšováním nebo snižováním vstupního signálu, zaznamenáváním hodnot vstupního signálu a hodnot zdvihu výstupní hřídele (tyče) v kladném i zpětném směru zdvihu podle vzorce (1).

Vzorec (1)

Kde:

• δ: Základní chyba, %;

• L1: Hodnota zdvihu výstupní hřídele (pístnice) ve stupních (°), milimetrech (mm) nebo otáčkách (r);

• Lo: Teoretická hodnota zdvihu výstupní hřídele (pístnice) ve stupních (°), milimetrech (mm) nebo otáčkách (r);

• L: Jmenovitý rozsah zdvihu výstupní hřídele (pístnice) ve stupních (°), milimetrech (mm) nebo otáčkách (r).

Zkontrolujte, zda základní chyba v každém bodě měření překračuje limit stanovený v 6.1.1.

7.4 Základní odchylka výstupního signálu polohy

Výstupní signál polohy je připojen k zátěžové impedanci 250 Ω a pohon se uvede do polohy „plně zavřeno“. Nastavte výstupní signál polohy na 4 mA; pohon se uvede do polohy „plně otevřeno“ a nastavte výstupní signál polohy na 20 mA. Poté se pohon uvede do provozu a zaznamenejte hodnoty výstupního signálu polohy v každém bodě v kladném i zpětném směru zdvihu. Základní odchylka se vypočítá podle vzorce (2).

Vzorec (2)

Kde:

• △0: Základní odchylka výstupního signálu polohy, %;

• Io: Teoretická hodnota výstupního signálu polohy v miliampérech (mA);

• I1: Naměřená hodnota výstupního signálu polohy v miliampérech (mA);

• I: Rozsah výstupního signálu polohy v miliampérech (mA). (Pro 4 mA až 20 mA, I = 16 mA; pro 0 mA až 20 mA, I = 20 mA).

Zkontrolujte, zda základní odchylka v každém bodě měření překračuje limit stanovený v 6.1.2.

7.5 Hystereze

Hystereze aktuátoru je určena maximálním algebraickým rozdílem mezi základními chybami dopředného a zpětného zdvihu měřenými v každém zkušebním bodě, jak je stanoveno v 7.3 a 7.4.

7.6 Mrtvá zóna

U regulačních pohonů by se mrtvá zóna měla měřit v bodech 25%, 50% a 75% jmenovitého zdvihu. Postup měření je následující:

• Pomalu zvyšujte (nebo snižujte) vstupní signál, dokud nedojde k znatelné změně zdvihu na výstupní hřídeli (tyči), a v tomto bodě zaznamenejte hodnotu vstupního signálu I (mA);

• Pak pomalu snižujte (nebo zvyšujte) vstupní signál v opačném směru, dokud nedojde k znatelné změně zdvihu na výstupní hřídeli (tyči), a zaznamenejte hodnotu vstupního signálu I² (mA).

Mrtvá zóna se vypočítá podle vzorce (3).

Vzorec (3)

Kde:

• △: Mrtvá zóna, %.

7.7 Časové zpoždění

Na vstupní signálový terminál regulačního aktuátoru přiveďte skokový signál 15% vstupního rozsahu, pomocí osciloskopu zaznamenejte křivku vstupního signálu a křivku signálu výstupní polohy a sledujte časový rozdíl od počátečního vstupního signálu do začátku změny výstupního signálu, abyste zjistili, zda nepřesahuje limit uvedený v bodě 6.1.5.

7,8 Jmenovitá chyba doby zdvihu

Na aktuátor aplikujte jmenovité zatížení 45% až 55%, aplikujte krokový signál dostatečný k posunutí výstupní hřídele (tyče) aktuátoru o jmenovitý zdvih a zaznamenejte čas, za který se výstupní hřídel (tyč) posune o jmenovitý zdvih. Chyba jmenovitého času zdvihu se vypočítá podle vzorce (4).

Vzorec (4)

Kde:

• δt: Jmenovitá chyba doby zdvihu, %;

• t1: Naměřený čas, za který výstupní hřídel (tyč) dosáhne jmenovitého zdvihu, v sekundách (s);

• t: Teoretická jmenovitá doba zdvihu v sekundách (s).

7.9 Charakteristiky spouštění

Na výstupní hřídel (tyč) pohonu aplikujte opačné jmenovité zatížení a změňte napájecí napětí na spodní mezní hodnotu. Poté přiveďte vstupní signál a sledujte, zda se pohon může normálně spustit.

7.10 Chyba opakovatelnosti mechanismu řízení zdvihu

U pohonů s mechanismem regulace zdvihu přiložte na výstupní hřídel (tyč) jmenovité zatížení 25% až 30% a pětkrát střídavě provádějte zdvih vpřed a vzad. Pozorujte a zaznamenejte hodnoty zdvihu výstupní hřídele (tyče) při přepnutí mechanismu regulace zdvihu. Vypočítejte chybu každé zaznamenané hodnoty ve srovnání se základní hodnotou a určete, zda chyba překračuje limit uvedený v bodě 6.1.8.

7.11 Izolační odpor

Za běžných atmosférických podmínek a s nezatíženým pohonem odpojte napájení testovaného výrobku a ponechte hlavní vypínač v poloze „zapnuto“. Zkratujte vstupní a napájecí svorky a poté pomocí měřiče izolačního odporu 500 V DC změřte izolační odpor mezi svorkami, jak je uvedeno v bodě 6.1.9.

7.12 Izolační pevnost

Za běžných atmosférických podmínek a s nezatíženým pohonem odpojte napájení a ponechte hlavní vypínač v poloze „zapnuto“. Zkratujte vstupní a napájecí svorky a poté v souladu s napětím a frekvencí specifikovaným v bodě 6.1.10 pomalu zvyšujte zkušební napětí z nuly na specifikovanou hodnotu a držte ji 1 minutu. Sledujte, zda nedošlo k průrazu nebo oblouku, poté pomalu snižte zkušební napětí na nulu a odpojte zkušební napájení.

7.13 Vzestup teploty

Před zkouškou změřte odpor vinutí motoru a výkonového transformátoru za studena pomocí můstku, poté nechte 12 hodin nepřetržitě běžet dle bodu 7.14 a ihned změřte odpor vinutí motoru a výkonového transformátoru za tepla. Vypočítejte nárůst teploty podle vzorce (5).

Vzorec (5)

Kde:

• Q: Vzestup teploty v jednotkách Celsia (°C);

• R₂: Odpor vinutí za tepla v ohmech (Ω);

• R₁: Odpor vinutí za studena v ohmech (Ω);

• T1: Teplota místnosti během měření odolnosti proti chladu, ve stupních Celsia (°C);

• T₂: Pokojová teplota během tepelného odporu

7.14 Dlouhodobá provozní stabilita

Pohon provozujte v rámci jeho jmenovitého zdvihu a aplikujte jmenovité zatížení 30% s pracovním cyklem 20% až 80%. Proveďte 48 hodin provozu dle požadavků v bodě 4.2.6 s počtem cyklů za hodinu. Po zkoušce ověřte, zda pohon splňuje požadavky bodu 6.1.12.

7.15 Maximální a minimální chyba reprodukovatelnosti regulačního momentu a tahu

Postup zkoušky: a) Nainstalujte pohon na zkušební stolici, nastavte hodnotu ochrany momentu v otevíracím i zavíracím směru na maximální hodnotu regulačního momentu nebo tahu a postupně zatěžujte pohon, dokud se nespustí alarm „přetížení momentu“ nebo „přetížení tahu“. Změřte hodnotu výstupního momentu nebo tahu. Změřte třikrát v každém směru a průměrnou hodnotu považujte za základní hodnotu výstupního momentu nebo tahu. b) Nainstalujte pohon na zkušební stolici, nastavte hodnotu ochrany momentu v otevíracím i zavíracím směru na minimální hodnotu regulačního momentu nebo tahu a postupně zatěžujte pohon, dokud se nespustí alarm „přetížení momentu“ nebo „přetížení tahu“. Změřte hodnotu výstupního momentu nebo tahu. Změřte třikrát v každém směru a průměrnou hodnotu považujte za základní hodnotu výstupního momentu nebo tahu. c) Vypočítejte chybu reprodukovatelnosti regulačního momentu nebo tahu podle vzorce (6).

Vzorec 6:

V tomto vzorci:

• δ0: Chyba reprodukovatelnosti regulačního momentu nebo tahu v %

• Ms: Naměřený výstupní točivý moment nebo hodnota tahu v N·m (nebo tah v N)

• Mz: Základní hodnota výstupního točivého momentu nebo tahu v N·m (nebo tahu v N).

7.16 Manuálně-elektrický spínací mechanismus

Postup zkoušky je následující: a) Kontrola spínače bez zátěže. Přepněte pohon z elektrického do ručního režimu, otáčením ručního kola otočte výstupní hřídel ve směru a proti směru hodinových ručiček o alespoň jednu celou otáčku; poté elektricky ovládejte pohon tak, aby se výstupní hřídel otočila v obou směrech o alespoň jednu celou otáčku. Opakujte dvakrát a ověřte, zda splňuje požadavky bodu 6.1.14. b) Kontrola zatíženého spínače. Nainstalujte pohon na zkušební stolici, nastavte ochranný moment v otevíracím i zavíracím směru na maximální ovládací moment a postupně zatěžujte pohon, dokud se momentový spínač neaktivuje. Po zastavení bez odlehčení opakujte zkoušku v části a), abyste ověřili, zda splňuje požadavky bodu 6.1.14.

7.17 Inteligentní funkce

7.17.1 Funkce displeje

Zkontrolujte, zda jsou provozní parametry, informace o stavu provozu, poruchové alarmy a další zobrazované informace normální a zda je obsah displeje úplný a jasný prostřednictvím rozhraní člověk-stroj.

7.17.2 Nastavení parametrů Funkce

Bez otevření krytu elektrického rozvaděče zkontrolujte, zda rozhraní člověk-stroj umožňuje nastavení parametrů, jako je zdvih, točivý moment, kalibrace vstupního proudového signálu a úprava výstupního signálu.

7.17.3 Funkce konfigurace na místě

Bez otevření elektrického krytu nastavte pomocí rozhraní člověk-stroj výstupy 4polohových spínačů pohonu takto: otevřená poloha zavřeno, otevřená poloha otevřeno, zavřená poloha zavřeno, zavřená poloha otevřeno. Spusťte pohon do otevřené a zavřené polohy a zkontrolujte, zda výstupy spínačů splňují nastavené požadavky.

V případě potřeby zkontrolujte chování po výpadku napájení a upravte parametry, jako je ochrana proti krouticímu momentu.

7.17.4 Samodiagnostika poruch a funkce alarmu

V bezzátěžovém stavu zapojte napájení do pohonu a odpojte vodič teploty motoru od řídicího systému pohonu, abyste zkontrolovali, zda se spustil alarm přehřátí motoru.

7.17.5 Funkce samoadaptační sekvence napájení

U pohonů používajících třífázové napájení změňte sled fází napájecího zdroje a ověřte, zda je směr spínání správný v režimu místního i dálkového ovládání.

7.17.6 Funkce kontinuálního měření výstupního momentu (tahu)

Umístěte aktuátor na zkušební stolici a během provozu plynule měňte aplikovaný krouticí moment (tah), abyste sledovali, zda se zobrazené hodnoty krouticího momentu (tahu) odpovídajícím způsobem mění na rozhraní člověk-stroj.

7.18 Hluk

V místnosti se zavřenými okny a dveřmi a hlukem v pozadí nepřesahujícím 45 dB proveďte spuštění pohonu bez zátěže a změřte hluk ve vzdálenosti 1 metru od povrchu pohonu. Ověřte, zda hluk splňuje požadavky v bodě 6.1.16.

7.19 Plynulá regulace otáček (s frekvenční konverzí)

Nastavte pohon tak, aby po dosažení cílové polohy snížil rychlost, a otestujte, zda se rychlost při různých podmínkách zatížení mění v daném rozsahu, abyste ověřili jeho shodu.

7.20 Vliv teploty prostředí

Za podmínek bez zatížení by měl být pohon umístěn do teplotní zkušební komory. Zkušební teploty a postup zkoušek jsou následující:

• Pro pohony s provozní teplotou okolí -10 °C až 55 °C:

  • 20 °C (referenční), 40 °C, 55 °C, 20 °C, 0 °C, -10 °C, 20 °C;

• Pro pohony s provozní teplotou okolí -20 °C až 60 °C:

  • 20 °C (referenční), 40 °C, 60 °C, 20 °C, 0 °C, -20 °C, 20 °C;

• Pro pohony s provozní teplotou okolí -30 °C až 70 °C:

  • 20 °C (referenční), 45 °C, 70 °C, 20 °C, 0 °C, -30 °C, 20 °C.

Pokud se na tom všechny strany dohodnou, lze zkoušky provádět pouze ve čtyřech teplotních bodech: 20 °C (referenční), maximální teplota, minimální teplota a 20 °C. Přípustná tolerance v každém teplotním bodě je ±2 °C. V každém teplotním bodě by měla být teplota udržována po dobu 2 hodin, aby vnitřní součásti výrobku dosáhly tepelné stability. V polohách 0% a 100% při plném zdvihu by měly být změřeny spodní a horní hodnoty proporcionálního řízení a výstupního signálu polohy. Měl by být vypočítán průměr ze tří měření v každém teplotním bodě. Změny spodních a horních hodnot v každém teplotním bodě při změně teploty o 10 °C by měly být vypočítány pomocí vzorců (7) a (8) a mělo by být potvrzeno, že výsledky splňují požadavky oddílu 6.2.1.

Kde:

• △T0Změna dolní a horní mezní hodnoty výstupního signálu polohy při změně teploty o 10 °C v %;

• XTiNaměřené hodnoty nízké a vysoké meze výstupního signálu polohy při sousední teplotě v miliampérech (mA);

• XT0Naměřené dolní a horní hodnoty výstupního signálu polohy při počáteční teplotě v miliampérech (mA);

• TiTeplota v okolí ve stupních Celsia (°C);

• T0Počáteční teplota ve stupních Celsia (°C);

• △T1Změna nízkých a vysokých hodnot výstupní hřídele (pístnice) při změně teploty o 10 °C, v %;

• LTiNaměřené hodnoty dolního a horního zdvihu výstupní hřídele (pístnice) při dané teplotě ve stupních (°), milimetrech (mm) nebo otáčkách (r);

• LT0Naměřené hodnoty dolního a horního zdvihu výstupní hřídele (pístnice) při počáteční teplotě ve stupních (°), milimetrech (mm) nebo otáčkách (r).

7.21 Vliv vlhkosti

Umístěte pohon do teplotní a vlhkostní komory, zvyšte teplotu na 40 °C ± 2 °C a upravte vlhkost na 91%–95%, kterou udržujte po dobu 48 hodin. Po zkoušce zkontrolujte izolační odpor pohonu dle specifikace.

7.22 Vliv napájecího napětí

V režimu bez zatížení se napájecí napětí pohonu nastaví z nominální hodnoty na horní i dolní mezní hodnoty. V polohách 0% a 100% plného zdvihu se měří dolní a horní mezní hodnoty proporcionálního řízení a výstupů polohového signálu. V každém bodě se vypočítá průměr tří měření a změny dolní meze a rozsahu se vypočítají pomocí vzorců (9) a (10). Výsledky by měly být ověřeny tak, aby splňovaly požadavky oddílu 6.2.3.

Kde:

• △V0Změna nízkých a vysokých hodnot výstupního signálu polohy při změně napájecího napětí v %;

• XV1Naměřené dolní a horní hodnoty výstupního signálu polohy při horním a dolním mezním napětí v miliampérech (mA);

• XV0Naměřené hodnoty spodní a horní meze výstupního signálu polohy při jmenovitém napětí v miliampérech (mA);

• △VLZměna nízkých a vysokých hodnot výstupní hřídele (tyče) při změně napájecího napětí v %;

• LV1Naměřené hodnoty dolního a horního zdvihu výstupní hřídele (pístnice) při horním a dolním mezním napětí ve stupních (°), milimetrech (mm) nebo otáčkách (r);

• LV0Naměřené hodnoty dolního a horního zdvihu výstupní hřídele (pístnice) při jmenovitém napětí ve stupních (°), milimetrech (mm) nebo otáčkách (r).

7.23 Vliv mechanických vibrací

Za podmínek bez zatížení je pohon instalován na vibrační zkušební stanici. Pohon se provede do poloh 0% a 100% plného zdvihu. Vibrace s rozmítací frekvencí se aplikují s frekvencí 10 Hz až 150 Hz ve třech vzájemně kolmých směrech pro identifikaci rezonančního bodu. Pokud je nalezen rezonanční bod, provádějí se vibrační zkoušky při rezonanční frekvenci po dobu 30 minut. Pokud není nalezen žádný rezonanční bod, provádí se 30minutová vibrační zkouška při frekvenci 150 Hz.

Během zkoušky se měří spodní a horní hodnoty výstupu akčního členu. Změny spodních a horních hodnot se vypočítají pomocí vzorců (11) a (12). Výsledky by měly být ověřeny tak, aby splňovaly požadavky oddílu 6.2.4.

Kde:

• △J0Změna nízkých a vysokých hodnot výstupního signálu polohy v důsledku mechanických vibrací v %;

• XJ1Naměřené nízké a vysoké hodnoty výstupního signálu polohy během vibrační zkoušky v miliampérech (mA);

• XJ0Naměřené hodnoty nízké a vysoké hodnoty výstupního signálu polohy před vibrační zkouškou v miliampérech (mA);

• △JLZměna nízkých a vysokých hodnot výstupní hřídele (tyče) v důsledku mechanických vibrací v %;

• LJ1Naměřené hodnoty dolního a horního zdvihu výstupní hřídele (pístnice) během vibrační zkoušky ve stupních (°), milimetrech (mm) nebo otáčkách (r);

• LJ0Naměřené hodnoty dolního a horního zdvihu výstupní hřídele (pístnice) před vibrační zkouškou ve stupních (°), milimetrech (mm) nebo otáčkách (r).

7.24 Dopad dopravy na životní prostředí

Zkoušky teplotou, rázy a volným pádem se provedou podle zkušebních parametrů specifikovaných v oddíle 6.2.5 této normy a metod v GB/T 25480. Po zkouškách lze seřídit nulovou polohu a následně provést funkční zkoušku a vizuální kontrolu.

Poznámka: Pokud již byla provedena zkouška vlivu teploty prostředí při 55 °C (nebo vyšší), lze od zkoušky při vysokých teplotách upustit.

7.25 Odolnost vůči záření elektromagnetického pole rádiových frekvencí

Za podmínek bez zatížení se pohon přesune do polohy 50% plného zdvihu. Vyzařované elektromagnetické pole ve frekvenčním rozsahu 80 MHz až 1000 MHz s intenzitou 3 V/m je aplikováno ve vzdálenosti 3 metrů od pohonu v souladu s požadavky normy GB/T 17626.3. Během této zkoušky se pozorují a zaznamenávají změny výstupního signálu zpětné vazby polohy nebo hodnot zdvihu výstupního hřídele (tyče), aby se potvrdilo, že hodnoty splňují požadavky oddílu 6.2.6 této normy.

7.26 Odolnost vůči rychlým elektrickým přechodovým jevům/burstům

Za podmínek bez zatížení se pohon přesune do polohy 50% plného zdvihu. Zkušební napětí se přivede v souladu s požadavky normy GB/T 17626.4, s kladným a záporným napětím 1000 V na napájecí svorce a kladným a záporným napětím 500 V na vstupní signální svorce. Během této zkoušky se pozorují a zaznamenávají změny výstupního signálu zpětné vazby polohy nebo hodnot zdvihu výstupní hřídele (tyče), aby se potvrdilo, že hodnoty splňují požadavky oddílu 6.2.7 této normy.

7.27 Odolnost vůči přepětí (impulsům)

V režimu bez zatížení se pohon přesune do polohy 50% plného zdvihu. Mezi napájecí vodič pohonu a zem se přivede kladné a záporné napětí 1 kV, jak je uvedeno v normě GB/T 17626.5. Během této zkoušky se pozorují a zaznamenávají změny výstupního signálu zpětné vazby polohy nebo hodnot zdvihu výstupní hřídele (tyče), aby se potvrdilo, že hodnoty splňují požadavky oddílu 6.2.8 této normy.

7.28 Odolnost vůči elektrostatickému výboji

Za podmínek bez zatížení se pohon přesune do polohy 50% plného zdvihu. Plášť pohonu je bezpečně uzemněn. Na pohon se aplikuje kladný a záporný kontaktní výboj 4 kV a poté kladný a záporný vzduchový výboj 8 kV v souladu s požadavky normy GB/T 17626.2. Během této zkoušky se pozorují a zaznamenávají změny výstupního signálu zpětné vazby polohy nebo hodnot zdvihu výstupní hřídele (tyče), aby se potvrdilo, že hodnoty splňují požadavky oddílu 6.2.9 této normy.

7.29 Odolnost vůči magnetickému poli síťového kmitočtu

Za podmínek bez zatížení se pohon umístí na zkušební stojan externího magnetického pole a přesune se do polohy 50% plného zdvihu. Intenzita magnetického pole je 400 A/m a směry zkoušky jsou X/Y/Z v souladu s normou GB/T 17626.8. Během této zkoušky se pozorují a zaznamenávají změny výstupního signálu zpětné vazby polohy nebo hodnot zdvihu výstupní hřídele (tyče), aby se potvrdilo, že hodnoty splňují požadavky oddílu 6.2.10 této normy.

7.30 Vzhled

Vizuální a hmatové metody by měly kontrolovat, zda je povrch rovný a hladký, bez prasklin, otřepů nebo jiných vad, které ovlivňují vzhled. Povrchová úprava by měla být bezpečně připevněna, rovná, hladká a jednotné barvy, bez olejových skvrn, promáčklin nebo jiného mechanického poškození. U aktuátorů s funkcí displeje by měl být displej jasně viditelný bez chybějících znaků.

7.31 Úroveň ochrany krytu

Zkouška krytí IP67 nebo IP65 by měla být provedena podle metody specifikované v normě GB 4208—2008.

7.32 Provedení odolné proti výbuchu

Zkoušky odolnosti proti výbuchu by měly být prováděny celostátně uznávanou zkušební jednotkou v souladu s požadavky norem GB 3836.1 a GB 3836.2.